Listerie jsou ubikvitární, grampozitivní tyčinkovité bakterie, které mohou kolonizovat trávicí trakt člověka i zvířat, vyskytovat se v zevním prostředí, kontaminovat potraviny, krmiva i vodu. Rod Listeria zahrnuje šest druhů. Pro člověka je patogenní Listeria monocytogenes.
Listeria monocytogenes je kataláza pozitivní, drobná nesporulující tyčinka. Je kultivačně nenáročná, dokáže růst i bez přítomnosti kyslíku, odolává vysokým koncentracím soli, je schopná množit se v rozmezí teplot 1-45 °C, přičemž optimální teplota růstu je 30-37 °C. Přežívá chladírenské teploty i mražení. Generační doba, tj. doba potřebná k vytvoření jedné generace buněk, při teplotě 8 °C je pouhých 10-13 hodin. Toleruje rozmezí pH 4,3-9,6. Nejpříznivější hodnota pH je 7,0. Dokáže růst v přítomnosti 10 % NaCl a při aktivitě vody do 0,92. Množení v prostředí je podmíněno zejména koncentrací soli a hodnotou pH. V ideálních podmínkách může dojít k překročení legislativního limitu 100 KTJ/g (ml) již za 3 dny.
Pro L. monocytogenes je významná produkce faktorů virulence. Závažný je internalin A, který se uplatňuje při průniku do střeva a placentárních buněk.
Další vlastností je vytváření mnohovrstevného biofilmu na vhodných površích. Tato schopnost je riziková zejména ve zdravotnictví a v potravinářském průmyslu. Biofilmy jsou vysoce odolné k antimikrobiálním látkám, čistícím a desinfekčním prostředkům. Mezi buňkami může také docházet k přenosu genů rezistence.
L. monocytogenes je vnitrobuněčný patogen. Onemocnění listerióza postihuje zejména rizikové skupiny, tj. novorozence, těhotné ženy, osoby vyššího věku a jedince se sníženou imunitou. Infekční dávka není dosud jednoznačně určena, předpokládá se, že u zdravých osob je poměrně vysoká asi 108-10¹¹ buněk, u rizikových skupin je výrazně nižší 102-103. Rovněž i inkubační doba je rozdílná, od několika dnů až po několik týdnů, a to v závislosti na infekční dávce, virulenci bakterií a imunitním stavu jedince. Cesta přenosu je především alimentární, vzácně i kontaktem (např. profesionální expozice při manipulaci se zvířaty či s kontaminovanou surovinou, vertikální přenos z matky na plod).
Listerióza může mít 3 formy onemocnění:
Gastrointestinální – postihuje zejména dospělé osoby, inkubační doba obvykle nepřesahuje 24 hodin, ale může být i 10 dní. Působením bakterií dojde k narušení vstřebávání živin v trávicím traktu a ke zvýšení sekrece tekutin. Pro gastroenteritidu je charakteristická horečka, bolesti hlavy a břicha, nevolnost, zvracení a vodnatý nekrvavý průjem.
Systémová – postihuje zejména děti, starší osoby, těhotné ženy a jedince se sníženou imunitou. Během krátké doby bakterie kolonizují střevo a pronikají střevní bariérou do krevního řečiště a lymfatického systému. Během 24 hodin se většina bakterií dostává do jater, sleziny, žlučníku a regionálních mízních uzlin. Po krátké bakteriémii přechází listerie hematoencefalickou bariérou do mozku, kde vyvolávají meningitidu a encefalitidu. U těhotných žen pronikají skrz placentu a infikují plod. Mezi hlavní klinické příznaky patří horečka, bolesti hlavy, malátnost, septikémie, meningitida, encefalitida, ataxie, bakteriémie a abscesy na játrech. Onemocnění může mít fatální průběh.
Novorozenecká – vlivem hormonálních změn v organizmu těhotných žen, dochází ke snížení aktivity imunitního systému. Komplikace se vyskytují zejména ve třetím trimestru těhotenství. Systémové onemocnění vyvolává nitroděložní infekci. Listerie pronikají placentou do plodové vody či přímo do vyvíjejícího se plodu. Dochází k předčasným porodům, spontánním potratům, porodu mrtvého dítěte či k infekci novorozence.
Rozlišují se 2 formy novorozenecké listeriózy. V prvním případě dojde k propuknutí onemocnění velmi rychle během 1,5 dne. K infekci plodu dojde v děloze, mortalita je v tomto případě vysoká. Při pozdní formě, která se rozvíjí po dobu asi 14 dní, dochází k infekci plodu v průběhu porodu z vaginálních cest, příp. i z vnějšího prostředí. Výrazným klinickým příznakem je meningitida. Další symptomy zahrnují např. dýchací potíže, zápal plic, zánět spojivek, vyrážku, zvracení, křeče.
Počet nemocných listeriózou je v porovnání se salmonelózami či kampylobakteriózami nízký, ovšem úmrtností je výrazně převyšuje. Smrtnost na listeriózu může dosahovat až 30 % z počtu nemocných.
Rizikovými zdrojem Listeria monocytogenes jsou potraviny určené k přímé konzumaci bez předchozí tepelné úpravy. Jedná se např. o různé typy masových a zeleninových lahůdek, mléko, sýry, zmrzliny, uzeniny. Nejčastěji se jedná o potraviny s vysokým podílem ruční přípravy.
Významným rezervoárem listerií jsou hospodářská zvířata, domestikovaní či volně žijící ptáci a savci, dále voda i půda. Častou příčinou hromadného onemocnění listeriózou lidí bývá aplikace čerstvého hnoje nebo zálivky kontaminovanou vodou před sklizní.
Studie dokazují, že Listeria monocytogenes žije v trávícím traktu až 10 % lidí, aniž by u nich vyvolala onemocnění.
Listerie mohou být prakticky všude. Existuje mnoho potenciálních zdrojů kontaminace. K přenosu bakterií na člověka dochází:
- vstupní bránou ústy, nosem nebo očima, tj. při kýchání, kašlání, dotekem na sliznice kontaminovanými prsty
- z rukou na potraviny, jedná se o klasickou sekundární kontaminaci potravin
- z potravin na ruce a zpět na potraviny – typické pro přenášení z nezpracovaných potravin (surovin) na ruce a následně při přípravě pokrmů určených k přímé spotřebě, jako jsou saláty, zákusky apod.
- ze zvířete na člověka. V srsti zvířat či na jazyku se vyskytuje velké množství bakterií, plísní a parazitů pro člověka patogenních, které se tak mohou snadno přenést na povrchy přicházející do styku s potravinami.
- od nemocné osoby prostřednictvím rukou na jinou osobu
Je důležité zdůraznit, že k prevenci patří zejména dodržování správných hygienických postupů při výrobě, manipulaci a skladování potravin, zachování teplotního řetězce a zejména zabránění sekundární kontaminace již hotových pokrmů.
Nejnovější informace o listeriích publikuje například Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA): http://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/listeria
