BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) – neboli nemoc šílených krav

Informace o nákaze

Onemocnění „šílených krav“ neboli bovinní spongiformní encefalopatie (dále jen „BSE“) již dnes není příliš aktuální a to z důvodu, že poslední případ tohoto onemocnění byl v ČR zaznamenán v roce 2009. Ve zbytku Evropy je i dnes zaznamenán sporadický výskyt BSE. V roce 2020 nebyl hlášen na celém území Evropské Unie žádný případ klasické formy BSE, pouze evidujeme výskyt atypické formy BSE v Irsku, Španělsku a Švýcarsku. Díky příznivé nákazové situace je většina členských státu, včetně ČR, uznána Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE) jako země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE. Jedná se o nejlepší možný status, jaký lze z pohledu BSE získat.

BSE patří spolu s dalšími onemocněními jako je například klusavka u ovcí do skupiny transmisivních (přenosných) spongiformních encefalopatii (TSE). Jedná se o neurodegenerativní onemocnění projevující se změnami v chování, poruchami koordinace pohybů a končící vždy letálně (smrtí). Za původce onemocnění jsou považovány škodlivé bílkoviny = priony, které hostitelský organizmus napadají bez imunitní odezvy, hromadí se v centrálním nervovém systému a způsobují zde nezvratné patologické změny.

Inkubační doba u infekcí TSE je obecně u všech vnímavých zvířat velmi dlouhá, například u skotu 2 – 10 let (s průměrem 4 – 5 let) a u ovcí a koz 1 – 5 let v závislosti na velikosti infekční dávky, vnímavosti k onemocnění a stresovým vlivům.

Klinické příznaky

Všechny TSE probíhají jako subakutní nebo chronická bezhorečnatá onemocnění spojená se ztrátou kondice a příznaky typickými pro narušení centrálního nervového systému. Počáteční příznaky onemocnění bývají nevýrazné a projevují se změnami chování zvířat – lekavost, neklid, kopání, hrabání, napadání jiných zvířat, pocity strachu, předrážděnost až agresivita, separace od zbytku stáda, odmítaní vstupu do stáje nebo do boxu. Pak nastupuje třes, poruchy koordinace pohybů a slabost zadních končetin. Nemocná zvířata ze stáda jsou typická zvýšenou pohybovou aktivitou, neustálým přebíháním z místa na místo a narážením do překážek. Při pohybu u skotu a ovcí je dále pozorováno vyhazování končetinami na stranu, vysoké našlapování (tzv. kohoutí krok), nedostatečné ohýbání pánevních končetin a strnulý pohyb s občasným upadnutím. Ležící zvíře má problémy vstát a s postupujícím onemocněním zůstává dlouhodobě ležet. U ovcí onemocnění často doprovází úporný pruritus (svědění) na kůži pánevních končetin, beder a hlavy, spojený se ztrátou rouna na postižených místech. Charakteristické pro TSE je také výrazné hubnutí a ztráta kondice při zachovalé chuti k příjmu krmiva. Sporadicky může být pozorováno mírné zvýšení tělesné teploty nad 39,5 °C, co může souviset se sekundární infekcí ran nebo dekubitů. Občas se může vyskytnout taky bradykardie (zpomalení srdeční činnosti). Všechno jsou to nespecifické klinické příznaky. Klasická symptomatická léčba je při tomto onemocnění zcela neúčinná. Nemocná zvířata během několika týdnů (cca 1 až 8) hynou v kachexii (vyhublost) za nervových příznaků a na celkovou vyčerpanost, nebo musí být utracena.

Více informací k TSE na stránkách Komise:

https://ec.europa.eu/food/food/biological-safety/food-borne-diseases-zoonoses/control-tses_en

Informační leták o BSE pro chovatele:
Leták BSE (124,6 KB)

Základní ochranná opatření přijatá k prevenci (BSE)

1. Zákaz zkrmování masokostních mouček.
2. Odstraňování specifikovaného rizikového materiálu.
3. Monitoring – vyšetřování zvířat.

Všechna opatření proti BSE vycházejí z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií ve znění pozdějších předpisů.

Konsolidované znění nařízení (ES) č. 999/2001:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1500880743449&uri=CELEX:02001R0999-20170701

1. Zákaz zkrmování masokostních mouček

Zákaz zkrmovat masokostní moučky původem z přežvýkavců přežvýkavcům byl v České republice vydán již v roce 1991, ale ani před tím nebyly proteiny živočišného původu součástí receptur krmných směsí pro dospělý skot.

V souladu s evropskou legislativou byl od 1. listopadu 2003 vydán úplný zákaz zkrmování masokostních mouček všem hospodářským zvířatům.

Kontrolu krmiv ve výrobnách a míchárnách krmných směsí uskutečňují inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/krmiva/).

2. Odstraňování specifikovaného rizikového materiálu (SRM)

Aktuálně jsou jako SRM, v případě zvířat pocházejících ze zemí se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, klasifikované tyto tkáně: 

Skot
lebka, kromě čelisti včetně mozku, očí a míchy zvířat starších 12 měsíců.

Ovce a kozy
lebka včetně mozku a očí, mandle a mícha zvířat starších 12 měsíců nebo s prořezanými trvalými řezáky.

Od 30. 7. 2018 byla ze seznamu SRM u malých přežvýkavců vyjmuta slezina a ileum zvířat všech věkových kategorií.

Odstraňování SRM je v ČR prováděno od roku 2000 a je realizováno na jatkách nebo bourárnách masa. Samotné SRM je následně neškodně odstraněno v asanačních podnicích. Výsledkem zpracování SRM v asanačních podnicích je masokostní moučka a kafilerní tuk, které jsou následně úplně zlikvidovány spoluspálením.

3. Monitoring

Povinné vyšetřování skotu bylo zavedeno v roce 2001 a s různými úpravami v závislosti na zlepšující se nákazovou situaci je realizované dodnes.

Aktuálně se vyšetřuje dle následujícího schématu:

a) Skot (BSE)

• zdravě poražený zdravý skot starší 30 měsíců pocházející z Bulharska, Rumunska nebo třetích zemí;
• přeřazený a nutně poražený skot starší 24 měsíců;
• uhynulý a utracený skot starší 24 měsíců;
• podezřelý skot z nakažení BSE bez rozdílu věku.

b) Ovce a kozy (klusavka)

• uhynulé a utracené ovce a kozy starší 18 měsíců;
• ovce a kozy podezřelé z nakažení klusavkou bez rozdílu věku.

Od začátku aktivního monitoringu BSE u skotu, tedy od 1. 2. 2001, do konce roku 2020 bylo vyšetřeno celkem 2 001 387 kusů skotu a pouze u 30 z nich byl zjištěn pozitivní výsledek na BSE. Poslední pozitivní případ BSE byl v ČR zaznamenán v květnu 2009. Pozitivní případ BSE byl zjištěn u 13 zdravě poražených zvířat, 8 nutně poražených zvířat, 8 uhynulých zvířat a 1 pozitivní zvíře bylo mezi zvířaty určenými k likvidaci (eradikaci) předešlého pozitivního případu BSE.

V rámci aktivního monitoringu klusavky u ovcí a koz bylo od roku 2002 do konce roku 2020 vyšetřeno celkem 39 464 ovcí a koz a zjištěno celkem 62 případů klusavky – 54 případů klasické formy klusavky a 8 případů atypické formy klusavky. Všechny případy byly zjištěny pouze u ovcí na celkem 13 hospodářstvích. 

Přehled o počtu vyšetřených a pozitivních zvířat na TSE v České republice

* atypický případ klusavky (scrapie)

Nápočtová měsíční tabulka - počty vyšetření v tomto roce (45,8 KB)
Sumární tabulka všech vyšetření od roku 2011 (45,9 KB)
Sumární tabulka všech vyšetření od roku 2001 do 30.6.2011 (39,5 KB)
Mapa - počty vyšetření od roku 2001 podle jednotlivých okresů (238,1 KB)
Mapa pozitivních nálezů (79,6 KB)

 

Mapa - počty vyšetření v roce 2001 podle jednotlivých okresů (54,6 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2002 podle jednotlivých okresů (107,5 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2003 podle jednotlivých okresů (116,4 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2004 podle jednotlivých okresů (96,5 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2005 podle jednotlivých okresů (96,6 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2006 podle jednotlivých okresů (96,7 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2007 podle jednotlivých okresů (77,6 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2008 podle jednotlivých okresů (77,7 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2009 podle jednotlivých okresů (77,9 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2010 podle jednotlivých okresů (77,7 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2011 podle jednotlivých okresů (76,3 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2012 podle jednotlivých okresů (76,5 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2013 podle jednotlivých okresů (76,5 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2014 podle jednotlivých okresů (255,2 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2015 podle jednotlivých okresů (257,9 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2016 podle jednotlivých okresů (238,2 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2017 podle jednotlivých okresů (237,9 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2018 podle jednotlivých okresů (238,1 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2019 podle jednotlivých okresů (238,0 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2020 podle jednotlivých okresů (237,7 KB)
Mapa - počty vyšetření v letech 2001 až 2021 podle jednotlivých okresů (237,7 KB)

 

Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2001 (61,6 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2002 (27,5 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2003 (36,6 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2004 (49,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2005 (49,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2006 (49,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2007 (40,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2008 (40,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2009 (40,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2010 (40,6 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2011 (do 30.6.2011) (39,8 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2011 (od 1.7.2011 až 31.12.2011) (39,8 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2012 (39,8 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2013 (39,8 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2014 (45,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2015 (45,8 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2016 (45,7 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2017 (45,6 KB)
Sumární tabulka - počty vyšetření v roce 2018 (45,5 KB)