CS / EN

Africký mor prasat (AMP)

Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití (Suidae). AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Na člověka se nepřenáší.

 

Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech a může být vylučován již 1-2 dny před klinickými příznaky; nejvíce však v době septikémie.

U nakažených zvířat vyvolává onemocnění AMP širokou škálu klinických příznaků.
Při perakutním průběhu dochází k náhlému úhynu bez typických příznaků AMP.

V případě akutního průběhu se AMP projevuje vysokou horečkou až 42 °C, ztrátou chuti k přijímání potravy, malátností, ztíženým dýcháním, krvavým průjmem, zvracením. Objevují se krváceniny v kůži a vnitřních orgánech. Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená. Březí prasnice mohou zmetat. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. K úhynu dochází většinou do 5 dnů.

Při chronické formě je průběh pozvolnější a příznaky mírnější; tato forma se objevuje častěji v endemicky zamořených oblastech.

Část nakažených prasat (3-5 %) může infekci přežít.

Patologickoanatomické změny charakterizují krváceniny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Typickým nálezem je, na rozdíl od klasického moru prasat, výrazné zvětšení sleziny.

 

 

 

Léčba AMP neexistuje. V současné době není k dispozici účinná vakcína, což významně komplikuje možnosti prevence proti této nebezpečné nákaze.

Ve vnímavé populaci prasat se virus AMP může přenášet nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat (tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje a zbytky lovu) nebo kontaminovanými předměty a krmivem. Hlavním zdrojem šíření AMP v populaci prasat divokých jsou kadávery uhynulých nakažených prasat. V poslední době se ale největším rizikem šíření na velké vzdálenosti stává člověk a jeho činnost (mezinárodní obchod, cestování).

Ve vnějším prostředí je virus AMP velice odolný. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení (v mraženém mase přežívá i několik let).

Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – v tomto případě především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).

Velmi závažnou skutečností je to, že při zavlečení AMP do chovu dochází v počáteční fázi infekce většinou jen k náhlým úhynům jednotlivých prasat, často bez typických příznaků onemocnění AMP, a také ke zvýšenému počtu potratů u březích prasnic. Pro včasné odhalení infekce je tedy nezbytné průběžně sledovat zdravotní stav celého chovu a v případě zvýšeného počtu potratů a úhynů prasat tuto skutečnost neprodleně hlásit soukromému nebo úřednímu veterinárnímu lékaři.

 

Výskyt onemocnění africkým morem prasat v Evropě

Původní oblastí výskytu AMP je subsaharská Afrika, kde se vyskytuje především u prasat bradavičnatých a je zde přenášen klíšťáky (Ornithodoros).

Do EU bylo onemocnění zaneseno z Asie. V roce 2007 byl AMP potvrzen v Gruzii. Odtud se nákaza postupně rozšířila do Arménie, Ruska, Ázerbájdžánu, na Ukrajinu a do Běloruska a Moldavska. V lednu 2014 se vyskytl první případ AMP v Litvě a od tohoto roku je také pravidelně hlášen z Lotyšska, Estonska a Polska.

Nejzávažnější situace je v Polsku, kde během roku 2018 a 2019 dochází k eskalaci a šíření do nových oblastí, v Rumunsku, kde je v současné době postiženo téměř celé území státu a Bulharsku, kde během července došlo k výraznému šíření AMP do chovů domácích prasat včetně velkochovů s 20 – 40 tisíci chovanými prasaty.

Z hlediska České republiky je velmi alarmující výskyt AMP na Slovensku. První pozitivní nález AMP u domácích prasat zde byl zaznamenán 24. 7. 2019, druhý pak 30. 7. 2019. V obou případech se jednlo o drobnochov, lokality jsou od sebe vzdáleny asi 5 km, nachází se v okrese Trebišov a sousedí s oblastí Maďarska, ve které se vyskytuje AMP u prasat divokých.

Další dva případy u domácích prasat pak byly zjištěny 6. 8. 2019. Opět se jedná o drobnochovy ve stejné oblasti (okres Trebišov), od prvních pozitivních případů jsou vzdáleny 7 – 11 km.

Následně byl dne 8. 8. 2019 nahlášen první případ AMP u prasete divokého. Jedná se o divočáka, který byl uloven v oblasti s výskytem AMP u domácích prasat (okres Trebišov) a který před ulovením vykazoval změny chování s podezřením na AMP.

Prozatím posledním evropským státem, ve kterém byl zjištěn AMP, je Srbsko, které dne 11. 8. 2019 oznámilo první ohniska AMP v chovech domácích prasat. Zatím se jedná o čtyři drobnochovy prasat v oblasti asi 40 km jižně od Bělehradu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že i přes přijímaná opatření se doposud nedaří toto nebezpečné onemocnění eradikovat, naopak dochází k šíření do dalších oblastí.

Ke dni 13. 8. 2019 je tak hlášen výskyt AMP na Ukrajině, v Srbsku a v 10 členských státech EU: Belgii, Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku.

 

Africký mor prasat v ČR

V ČR se až do r. 2017 AMP nikdy nevyskytoval. Přesto, s ohledem na jeho výskyt v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině, jsou od roku 2014 v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou (SVS) sérologicky a virologicky vyšetřována všechna nalezená uhynulá divoká prasata, což se ukázalo jako zásadní opatření, které umožnilo včasný záchyt AMP na našem území a následné přijetí účinných opatření k zabránění jeho šíření.

Historicky první výskyt AMP v ČR byl potvrzen v populaci prasat divokých dne 26. 6. 2017.  Vyšetření provedená ve Státních veterinárních ústavech v Olomouci a Jihlavě prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých divokých prasat nalezených 21. a 22. 6. 2017 v katastrálním území Příluky u Zlína.

Státní veterinární správa (SVS) ihned přijala řadu opatření, kterými se podařilo zabránit šíření nákazy v populaci prasat divokých a zejména jeho zavlečení do chovů domácích prasat.

Celkový počet pozitivních případů a to výhradně u prasat divokých byl 230 ks (z toho 212 nalezených uhynulých a 18 ulovených). Všechny pozitivní případy pocházely z relativně malého území v okresu Zlín (tzv. vysoce riziková oblast v rámci zamořené oblasti).

Nebyly zjištěny žádné případy AMP u domácích prasat.

Poslední pozitivní nálezy: u uloveného prasete divokého dne 8. 2. 2018, u nalezeného uhynulého prasete divokého 15. 4. 2018. Všechna další vyšetření na AMP byla negativní.

Na základě těchto výsledků Evropská komise dne 12. 3. 2019 prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/404 oficiálně potvrdila úspěšné dokončení eradikace AMP v ČR. Stejně tak Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) dne 19. 4. 2019 obnovila pro ČR statut země prosté AMP.

Tímto byla ČR celosvětově znovu uznána za zemi prostou AMP.

 

Mapa výskytu AMP u domácích prasat v Evropě v roce 2019 dle ADNS (k 31. 10. 2019)


Mapa výskytu AMP u prasat divokých v Evropě v roce 2019 dle ADNS (k 31. 10. 2019)

 

Detail mapy s pozitivními případy AMP na Slovensku k 7. 8. 2019 (dle ADNS)

 

Nákazová situace v EU a na Ukrajině – AMP – počty hlášených případů dle ADNS 2014 – 2019 (k 31. 10. 2019)

ZEMĚ

2014

2015

2016

2017

2018

2019 (do 31. 10.)

prasata

prasata

prasata

prasata

prasata

prasata

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

domácí

divoká

Estonsko (EE)

0

41

18

723

6

1052

3

637

0

231

0

71

Lotyšsko (LV)

32

148

10

753

3

865

8

947

10

685

1

290

Litva (LT)

6

45

13

111

19

303

30

1328

51

1446

19

403

Polsko (PL)

2

31

1

53

20

80

81

741

109

2443

48

1909

Maďarsko (HU)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

138

0

1239

Rumunsko (RO)

0

0

0

0

0

0

2

0

1164

182

1555

543

Bulharsko (BG)

0

0

0

0

0

0

0

0

1

5

41

78

Ukrajina (UA)

chybí relevantní údaje

124

37

105

41

39

10

Sardinie (IT)

40

70

16

76

22

166

18

110

25

67

1

26

Belgie (BE)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

163

0

479

Slovensko (SK)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

11

15

Srbsko (RS)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

18

0

Česká republika (CZ)

0

0

0

0

0

0

0

202

0

28

0

0

Celkem

80

335

58

1716

70

2466

266

4002

1465

5429

1733

5063

 

 

Přílohy

Výskyt afrického moru prasat (AMP) v Evropě - mapy - zdroj ADNS (379,9 KB)

Diagnostická příručka afrického moru prasat (178,1 KB)

Africký mor prasat (ASF) - mapa ohnisek Evropa 2007 - 2016 (515,6 KB)

 

Související odkazy

Africký mor prasat v ČR 2017-2019

SVS předvedla praktické ukázky na mezinárodní konferenci k africkému moru prasat

Informace AMP – DEFRA

 

Plánované akce

 
Oznámení o konání 12. jednání stálé expertní skupiny k africkému moru prasat ve dnech 11. - 12. 3. 2019 (516,1 KB)

 

 

 

Odkaz na původní článek