České předsednictví a priority veterinárního dozoru

Česká republika se svého historicky druhého předsednictví (dále jen CZ PRES) ujala 1. července 2022 a v rámci nadcházejících šesti měsíců předsedá Radě EU a jejím jednotlivým pracovním skupinám. Předsednictví Rady EU je jedním z nejdůležitějších práv a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Role předsedající země je nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, politická a reprezentační. Vystupování předsedající země k projednávané problematice by proto mělo být neutrální.

Odkazy na oficiální stránky

https://www.eu2022.cz/
https://www.euroskop.cz/
https://www.mze.cz/

Za jaké pracovní skupiny Rady EU převezme odpovědnost SVS?

Zobrazit ˅

Veterinární problematiku řeší pracovní skupina Zvířata a veterinární záležitosti. V průběhu CZ PRES budou aktivní její následující formace

Vedoucí veterinárních služeb (PS CVO)

Pracovní skupina vedoucích veterinárních služeb (za ČR zastoupena ústředním ředitelem SVS) má, jak vyplývá z postavení jejích členů na národní úrovni, především strategickou a koordinační úlohu, v řadě momentů představuje mezistupeň mezi odbornými podskupinami a politickými uskupeními Rady, jako je Výbor stálých zástupců, Zvláštní zemědělský výbor nebo Rada ministrů pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH).

Postupimská skupina (PS Potsdam)

PS Potsdam se zabývá především sanitárními otázkami souvisejícími s mezinárodním obchodem se zvířaty, produkty z nich a s krmivy živočišného původu.

Pracovní skupina pro zdraví zvířat

Skupina pro zdraví zvířat pak řeší zejména otázky prevence a tlumení nákaz zvířat a zoonóz včetně otázek spolupráce se Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH).

V jaké situaci se nacházíme?

Zobrazit ˅

Týmy zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS) a dalších expertů z České republiky se ujímají své předsednické odpovědnosti v situaci, kdy problematiku zdraví zvířat, veterinárních léčiv i úředních kontrol reguluje relativně nová komplexní legislativa, kterou je především třeba uvést do praxe a praxí prověřit. Naopak v oblasti péče o pohodu zvířat je legislativní reforma teprve před námi, v současné době probíhají analýzy stávajícího systému pravidel a dostupných odborných poznatků k dané problematice.

Z výše uvedeného vyplývá, že během českého předsednictví není na úrovni Rady projednávána žádná nová legislativa v působnosti SVS. To ovšem neznamená, že veterinární oblast nemá své výzvy.

Problematice zdraví zvířat již nějakou dobu dominuje boj se dvěma nebezpečnými nákazami – africkým morem prasat a ptačí chřipkou (aviární influenza). Bohužel, nákazová situace není v zemích EU příznivá. To si žádá průběžné projednávání stávajících strategií, reflexi nových zkušeností a hledání nových přístupů jak v rámci zemí EU, tak na mezinárodní scéně mimo unii. Nejde při tom jen o medicínské hledisko, ale i o udržitelné formy chovu zvířat, management volně žijících zvířat, potravinovou bezpečnost nebo mezinárodní obchod.

Celosvětovou výzvou pak je problematika rezistence mikroorganismů vůči léčivům, tzv. antimikrobiální rezistence (AMR) – úkol pro humánní i veterinární medicínu, stejně jako pro ochranu životního prostředí. Jeden z dílčích kroků představuje efektivnější a úspornější podání antimikrobik zvířatům. Nové nařízení o veterinárních léčivých prostředcích proto ukládá členským státům EU zavést komplexnější evidenci. Naplňování tohoto úkolu ovšem přináší i nové otázky.

Významným společenským tématem poslední doby jsou životní podmínky člověkem chovaných zvířat (tzv. welfare). S životní úrovní občanů roste i jejich zájem o to, jak žijí zvířata, která k naší „pohodě“ přispívají. Najít přiměřenou rovnováhu mezi etickým a ekonomickým úhlem pohledu, emocemi a racionalitou, sledovanými cíli a proveditelností v praxi je úkol nesmírně obtížný. Plánované revizi příslušné unijní legislativy proto musí předcházet nejen vědecké analýzy dosavadního stavu poznání, ale také diskuse souvislostí a možných i nezamýšlených důsledků různých způsobů řešení.

Kvalita a bezpečnost potravin produkovaných v EU je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni. Vděčíme za to mj. harmonizovaným pravidlům v oblasti hygieny potravin. Nicméně technologický pokrok se nevyhýbá ani této oblasti. Proto je nezbytné po určité době zhodnotit také, jaké jsou aktuální potřeby regulované oblasti a zda platná pravidla stále plní zamýšlené cíle.

Žijeme v globalizovaném světě s rozsáhlou obchodní výměnou. Vedle mnoha výhod i nevýhod tento stav neodmyslitelně přináší i výzvy v oblasti sanitární. Správné nastavení systému, aby veterinární pravidla zajistila odpovídající bezpečnost členských států EU ve vztahu ke zdraví zvířat a nezávadnosti produktů živočišného původu, současně zbytečně neomezovala obchodní výměnu se třetími zeměmi a při tom všem zajistila srovnatelné podmínky pro produkci v EU oproti té zahraniční, je dynamické téma. Řeší se průběžně na mnoha nadnárodních fórech stejně jako v rámci dvoustranných jednání reprezentace EU s jednotlivými 3. zeměmi. Opomíjet nelze ani fungování sanitárních pravidel za mimořádných situací, jakou nyní je válka na Ukrajině.

Viděno optikou Evropské unie jako celku i České republiky, coby předsednické země, je veterinární oblast stabilizovaná, s nastavenými harmonizovanými pravidly. Na druhou stranu není pochyb o tom, že z hlediska fungování společnosti jde o oblast velmi důležitou. Naším úkolem proto je zejména přispět k tomu, aby situace zůstala stabilní. Aby si EU i nadále zachovávala vysokou úroveň ochrany zdraví a pohody zvířat i zajišťování dostupných a bezpečných potravin a dalších produktů živočišného původu za efektivní spolupráce s mezinárodním společenstvím a obchodními partnery.

Jaké jsou naše cíle a priority?

Zobrazit ˅

SVS si ve veterinární oblasti klade za cíl projednat zejména následující témata

Diskuze na téma dvě dekády působnosti nařízení 853/2004 (a souvisejících hygienických předpisů)

od přijetí hygienického balíčku uplyne záhy 20 let. Během této doby došlo nejen k jeho úpravám, ale také intenzivnímu vývoji potřeb a možností provozní praxe. Cílem je iniciovat diskuzi za účelem ověření pohledu členských států na aktuálnost a flexibilitu aktuálního znění nařízení 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu.

Sběr údajů o používání antimikrobik ve veterinární medicíně

v rámci implementace nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích je plánována diskuze k problematice zavádění systému pro sběr dat o prodejích a používání antimikrobik ve veterinární medicíně, debata o účelu a způsobech využívání získávaných dat, sdílení zkušeností s implementací požadavků legislativy.

Nákazy a zdraví zvířat

cílem je dále rozvíjet diskuzi členských států o principiálních přístupech k prevenci a tlumení vybraných závažných nákaz hospodářských zvířat, jako jsou např. africký mor prasat nebo ptačí chřipka se záměrem minimalizovat jejich dopady;
problematice afrického moru prasat bude věnována podstatná část zářijového jednání PS CVO. Pod záštitou CZ PRES rovněž připravuje Evropská komise konferenci na ministerské úrovni na toto téma;
v řešení problematiky ptačí chřipky pak navážeme na práci předcházejícího francouzského předsednictví, které připravilo Závěry Rady o strategickém přístupu k rozvoji očkování jako doplňkového nástroje pro prevenci a tlumení vysoce patogenní ptačí chřipky. Budeme tak pokračovat v přípravě opatření, která by měla vést k zavedení vakcinace proti ptačí chřipce v širším měřítku než dosud;
budeme se rovněž věnovat přípravě a koordinaci pozic členských států EU pro práci v rámci Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat, a to jak na úrovni PS vedoucích veterinárních služeb, tak na úrovni PS pro zdraví zvířat.

Sanitární problematika vztahů se třetími zeměmi

ve spolupráci s Evropskou komisí a Generálním sekretariátem Rady bude CZ PRES řešit aktuální veterinární překážky pro vývozy z EU do třetích zemí;
problematice se bude primárně věnovat PS Potsdam, dle potřeby PS CVO.